NEŠŤASTNÍK

Nitro Tvé rozervané, láskou bláznivou,
zacelte se rány hojné, pryskyřicí chladivou.
Myslíš na ni, dívku kouzelnou,
otoč se, běž za ní, zemí spálenou.

Slza. Vodou je, pálící ve tváři.
Uhasí plamen, co muka vytváří.

Rozhostí se černo v duši,
i měsíc se za mrak ustrašeně noří.
Nechtěj slyšet jeho uši,
bolest Tvoji, jak sůl rozpuštěnou v moři.

I hvězdy splynou v jednu,
do tmy noci zářící.
Zima, tuhá jako v lednu,
plantáží je hořící.

Miluje Tě, jak jen smí, lásko z temné noci.
Citem svým, noc rozední, jsi stále v jeho moci.