HLAĎ MĚ

Tvoje prstů peřinky jsou k pohlazení stvořeny.
Jemné jsou, jako při koupeli dětská žínka.
Však síla v nich je, co trhala by stromy s kořeny,
síla, co v knížkách bohatýrských o ní zmínka.

Dotýkáš se mého lalůčku a dobře Víš proč.
Pohladíš mě po mých vlasech, jsem jak na trní.
Jako jeden z mála mužů roztáčíš kolotoč,
atrakci Tvých doteků, po nichž každá vrní. 

Nemůžu se dočkat, až mne zase pohladíš.
Ani ve dne ani v noci, nikdy nevadíš.