PO VEČERNÍČKU

Anotace: ... jak krásné to bylo, když mě máma držela před usnutím za ruku.

Vzdávám se zase.
Hřejivé teplo mnou prochází
pod rouškou tmy,
kdy noc se snáší.

Slova v tvém hlase,
jediné, co teď mě provází
cestou, kde sny
mou mysl unáší.

Dnes stihl jsem být,
princem i vojákem.
Zachránil svět
a zlobil jen malinko.

Však, než začnu snít
pod jemným povlakem,
přeji ti teď,
dobrou noc, maminko.