Nad ránem
ve zbytcích snů..
..zachytím touhu
šeptaného vyznání
s tichou příchutí
černé kávy..
v rozespalých vlasech
objímám
Tvé teplé tělo
polibkům
nastavím tvář
..neřeknu
už ani slovo..
nitkou dechu
svazuješ
mé zajaté rty
..šimráš..
..víš to?..
Tady se brána v mlze neotevírala..
Když jsi tuhle báseň psala,
úsměv jsi přidala, oči přivírala..
28.02.2007 14:32:00 | Mourek
Mám asi nějakou depku z těch rán.Podívej se na můj kolotoč, ten jsem napsala včera. Dnešní svítání dostoupilo vrcholu.Ale jak píšeš, určitě se to otočí...
a já si nabiju hu..
27.02.2007 22:50:00 | Lota
Dnes jsem napsala taky jednu takovou, dalo by se říci nad ránem.Ovšem jsou v tom nebetyčné rozdíly.Ty myslíš na lásku, já na pracovní honičku.Tak se sama sebe lituji, a tobě dávám za 100%.
26.02.2007 21:02:00 | Lota