Anotace: ... opět jedna kdy na lože jsem usedal sám ... báseň napsána 29.10.2017
Lásko, kudy pluje Tvůj pohled jemný,
do stesku jen jsem já žel pohroužen,
lože mé obepíná již baldachýn temný,
jehož vizí, jeho stínem, jsem tísnivě soužen.
Kde jest pohlazení Tvé, jež hřeje až pálí,
to kteréžto konejšivě chladí, však lehce
zmizelo mi, jak vidno, v neznámé to dáli,
želím těchto chvil vždy tesklivě a křehce.
Velmi emotivní, Jeane!
14.05.2020 15:42:55 | Majda
Touha i "mezi řádky." Jemné a pocitové verše.
02.03.2019 21:04:58 | šerý
Děkuji Ti, milý kolego. Vždy si vážím komentářů od Tebe. Je zajímavé zjistit, jak vidí a vnímá mnou napsané básně čtenář. Ještě jednou Ti opravdu moc děkuji za Tvůj názor.
Přeji Ti klidnou a pohodovou neděli.
S pozdravem Jean-Paul.
03.03.2019 09:38:55 | Jean-Paul Simon
Nádherné a srdceryvné...
02.03.2019 19:31:57 | TheresiaDuranGoethe
Moc děkuji, velmi si vážím Tvého komentáře.
02.03.2019 19:39:56 | Jean-Paul Simon