Anotace: -
Podzim
Já cítím všude hroty krvelačné,
mně nepřející osud stále vládne,
co duši moji souží téměř věčně,
jíž štěstí krátké v běhu trním vadne.
U konce žití přišlo nekonečné,
když šance byly malé nebo žádné –
snad probudí se touhou jedinečné,
a zázrak jara brzy nevychladne.
28.03.2019 08:42:20 uživatel smazán
Nezvládnutých rádoby básnických slov a rozmachů je tolik, že výsledkem je guláš a téměř parodie. Např. k čemu se váže to "jíž"? Nebo CO "přišlo nekonečné"? "touhou jedinečné" CO?
I když básníka postihne takovéto mocné vytržení ducha, tak pořád je třeba mluvit správně česky, používat správně slova a tvořit věty.
28.03.2019 10:06:33 ARNOKULT
Vážený pane, podíval jsem se na to co jste vytvořil. Nic jsem nenalezl. Víte, zde na LITER se lidé (na rozdíl od "Písmáka") takto nechovají. "Jíž" se samozřejmě váže k femininu - tedy duši. Formálně jde o stanci. To jste zajisté, jsa literárně hluboce vzdělán okamžitě zjistil. Navíc psanou v jambu (jinak nelze) - též s tzv. ženským rýmem (čehož jste si zajisté též povšiml). "Nekonečné" je samozřejmě formálně (gramaticky) adjektivem (avšak podobně jako v klasické řečtině plní úlohu substantiva - zvláště patrné je to v indoevropských jazycích u neuter). Téměř každý básník (již od Homéra) používá tzv. elipsu. Je zajímavé, jakým způsobem mi poučujete o správné češtině. Jako autor řady článků a knih si myslím, že ve svých 66 letech tento jazyk umím lépe než řada mých kolegů v našem ústavu. Proto jsem byl možná v nedávné době pověřen sestavením publikace o historii výzkumu v oblasti vodního hospodářství v naší instituci. Jinak pro informaci - obtížnou stanci psal v Čechách pouze Jaroslav Vrchlický. S ohledem na můj osud opětovně vidím, že "hroty krvelačné" stále, stále působí.