Tak si klidně běž,
já tě nedržím.
Zamkni,
zahoď klíč,
a jdi tam, kam chceš.
Já to vydržím,
brečet nebudu
neboj,
neudělám ti ostudu.
Tak nic neříkej,
je to nemilé,
rozhodni se sám,
a hořkost spolykej.
Já zůstanu tu stát,
nic ti nevyčtu,
ty sis vybral jiný dům,
navzdory mým výpočtům.
Ach byli jsme manželé,
o soucit nestojím,
teď prázdno v pokoji,
jen dvě židle, stůl
a bílá košile.
Některá slova kazí jinak pěkný svižný přirozený jazyk: nadbytečné "tam" v první sloce. "hořkost spolykej" je úplně mimo. "Já zůstanu tu stát" změnit slovosled a vynechat "šansonový" v názvu neboť to zavádí.
Překvapivě zabírá to "ach" v poslední sloce, takové rizikové citové slovo a vyšlo. Z toho se zdá že hrdinka neplácá, nýbrž mluví upřímně o něčem.
30.03.2019 19:26:16 | Karel Koryntka
Karel Koryntka: Děkuji za připomínky, nicméně slovo "tam" je v první sloce významově důležité, stejně tak jako název: Šansonový... Pokud se trochu orientujete v těchto skladbách (například i v písních Hany Hegerové), jistě víte, že mají podobný spád. Totéž platí tím pádem i pro daný slovosled. :)
05.04.2019 10:37:34 | Vesnodomka58
"hrdinka neplácá" za to Vy "fundovaný kritik" opravující text svým neomylným
"renomovaným" instinktem ano****:-(*
31.03.2019 01:25:31 | Frr