Možná to byla náhoda
že oči naše setkali se
jiskra dávná zasvítila
nebylo třeba říkat více
Nač slova, ta jen plynou
věděli jsme podvědomě
že polovinu hledanou
našli jsme nevědomě
Dnes, koukám-li ti do očí
nemusíš říkat vůbec nic
někdy jak voda tajemné
jindy jak modrý jemnocit
Už mluvit vůbec nemusíš
vždyť telepatie funguje
za tichem slova uslyšíš
bez nich řekneme vše
14.04.2019 13:05:20 vlnka
Leni děkuji, byla moc krásná :-)
14.04.2019 13:07:50 uživatel smazán
Ta Nikol Kantorová už nežije ale zanechala tu velké a hluboké stopy,hihi víš? :)
14.04.2019 13:15:40 vlnka
V té básni jsou stopy jejího života otištěny :-)
14.04.2019 13:17:41 uživatel smazán
Ach ano....:-)
14.04.2019 12:57:01 uživatel smazán
https://www.youtube.com/watch?v=k69zHWiE1gE