Návštěvnost
Absolutní anabáze lásky
Absolutní anabáze lásky
Anotace: .................................................
na oběžné dráze
když pozemskou pouť
zakončil jsem dřív
Dle odvěkých zákonů
nemohu již domů
jsem roj atomů
toužících stále
po své královně
Věř lásko
vesmír nám dá křídla
sluneční napneme plachty
poplujeme prostorem
bilióny světelných let
Spočineme až
přitaženi krásou
planety androgynů
kde pán Všehočas
opět stvoří z nás
muže a ženu
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskVieš, kedysi som toto dosť riešila...beriem túto tvoju báseň tak trochu ako odpoveď, z toho druhého brehu...ktorej som sa vtedy nedovolala...ďakujem
14.11.2021 22:33:21 | gallatea
Třeba to tak je.
Zase se znovu narodíš,
splní se ti, o čem sníš :o)
30.01.2021 23:18:54 | Z nitra
Ponechat vše vesmíru. Krásná;-) *ST
20.06.2020 10:00:22 | jenommarie
Velmi pěkná, hlavně ta poslední sloka se mi velmi líbí.
...ST...
28.02.2020 23:21:51 | Jaruška
Líbezné tak..
22.04.2019 21:07:09 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Myšlenka je pěkná, hlavní obraz funguje a básnický vzlet (sluneční napneme plachty) působí opravdově. Pro finální stavy lásky-smrti-života se vesmírné úkazy hodí. Některá slova maličko nesedí, zrovna to první "posečkám tě..." není (u nás) obvyklé říkat, místo "spočineme až přitaženi" radši prostě např. "zastavíme až". A ještě v názvu to "absolutní anabáze" je moc složité a tak nějak horší než vlastní básnička. Naopak "pán Všehočas" vyšlo parádně.
Závěr je krásný, předává čtenáři naději a ruší trauma smrti.
18.04.2019 08:24:56 | Karel Koryntka