...
..
.
Ty jsi a já jsem
tak jako teče řeka
do srdce zákoutí mého
krvavých básní
dásní a do toulek lítosti
mrtvol!
Usínám na paprsku
rakovin
a přece se zmátořím
tak jako naše děti
v prachu včerejších
novin
zbaven tepu
kouř cigaret dýchám
Dychtím po dalším
kůže poznání
po ústech, co znají
život-a-budič
budiž
Miluj dokud můžeš
mě?
.
..
...
Je to stejná s jiným názvem? Hlavní chyba zůstala. Totiž materiál je jistě dobrý, pro autora zásadní - avšak při zpracování jsi volil řeč a obrazy PŘÍLIŠ básnické a složité. A TOTO je hlavní dojem z básně, který nezávislý čtenář vnímá: nevnímá závažné osobní pozadí, ale snahu autora mluvit neobvykle ("básnit"). Protože ta snaha obsah překrývá. To skutečné a cenné co hraje v hrdinově duši, bylo "utlučeno" snahou autora UDĚLAT báseň - a výsledek už nevypadá skutečný ani cenný.
01.05.2019 09:32:15 | Karel Koryntka
Děkuji za komentář, tvoje připomínky beru, ale jsou mi u a možná ještě dál. Mě nezajímá pochvala ani kritika. Obzvlášť od někoho z říše lidské. Já jsem to napsal z patra, ne abych se zavdecil nebo udělal dojem, ale čistě pro sebe jako vzpomínku na nějakou událost,která mi byla blízká.
01.05.2019 21:13:52 | Roger