zavražděna chtíči

Jsi krásná jako květy jarních rostlin,
tvůj úsměv je sladší než vanilka.
Pořád se nad tebou divím
Kam se ta tvá roztomilost poděla?

Pročpak jen držíš ten nůž v ruce?
Vidím, jak ti červená kůže.
Tvá tvář je ale pořád přenádherná.
Ta snaha promrhaná...

Kapky kapou.
Vím, že jsi měla dost.
Ale přece jsi jim nemohla
udělat takovou radost.

Tvé tělo k zemi padá,
ruce opustí ostří.
Já ti říkal, že láska je zrádná,
ale ty jsi byla naplněna chtíčí.