Trest

Trest

Anotace: Druhý díl epické básně o Kéýxovi a Alkyoné, kteří se znelíbili bohu blesku, Diovi.

Sbírky: Alkyoné a Kéýx

INTERMEZZO

Když Zeus uslyšel, jak povídají si,

            ta jména, přezdívky, ti zpupní hříšníci,

            tak počal vymýšlet, jak ztrestat rouhání,

            jak ukázat jim hněv, jenž přinese pokání.

 

Ač mladí jsou jak květ a hezcí jako lyra,

            ač milují náš svět, jenž náruč otevírá,

            ti zhoubní proklatci, ti červi v jablku

            se budou muset kát a dojdou k zániku.

 

ZPĚV IV.

Moře, vodo azurová,

dej mu štěstí v dálné plavbě.

Pamatuješ Odyssea?

Jeho cesty dlouhé, chladné?

 

Nedej, aby jejich osud

stejný byl. Tak zklidni vlny

ať jsou mírné jako dosud,

i když Kéýx pln je viny.

 

KÉÝX

„Mně zdá se, že mraky šednou,

ač nebe modré stále je.

Snad ovlivněn jsem tou věštbou,

však nepozbývám naděje!

 

Hej! S větrem o závod, muži!

Má žena nechce dlouho čekat!

Vy také, hádám, chcete k růži

své v domovině brzy čichat!“

 

NÁMOŘNÍK

„Plout rychleji již nedá se,

jen vítr určí naši rychlost!“

 

KÉÝX

„Tak k veslům, muži, nebát se,

seč dovolí vám vaše mužnost!“

 

ZPĚV V.

ZEUS

„To šance pro mne potrestat

ten neskutečně těžký hřích!

Jen moment stačí posečkat

a budu moct se zbavit jich!“

 

AIOLOS

„Ó, Die, mocný bože hromu,

to velmi přísné zdá se mi!

Dej, aby vrátili se domů,

ti muži mají rodiny!“

 

ZEUS

„Kdo rouhá se proti bohu,

má čekat ihned přísný trest.

Budu dělat, co jen mohu,

by jejich pluk hned ke dnu kles‘.“

 

AIOLOS

„Ten Kéýx, to mé dcery muž,

lkát bude ona navěky,

jen lehce ho prosím zkruš,

on hřešil pouze bezděky!“

 

ZEUS

„Já nedám na ta tvá slova,

kdo hřeší, hříšníkem je navždy

a postihne ho moje zloba,

rád budu vinen z té vraždy!“

 

Strašný střelil blesk svůj k bárkám

na hladinu vody čiré,

tam se vzedmul ostrý orkán,

který hnal se k lodi plné.

 

ZPĚV VI.

Kéýx spatřil hadí oko

v nitru víru blížícího.

Čekal ledňáčka, snad proto,

že toť slova věštícího.

 

KÉÝX

„Ó, Die, hromu mocný bože,

strach nemám, já se vrátím k ní,

to slova byla toho muže,

jenž vůli tvou králům vypráví!

 

Ó, Die, pane olympský,

tvá síla ničí naše lodě,

což jsem já člověk nelidský?

Čím zprotivil jsem se tobě?

 

Ó, Die, prosím, odpusť mi,

můj poklad doma ušetři,

Alkyoné ochraň od potupy

a se mnou nalož, jak chceš ty!“

 

Černé moře, temné moře,

vlnami se šklebí povrch.

Nepřežijí, věčné hoře,

zlobou Zeus mraky proth‘!

Autor Hříma, 12.06.2019
Přečteno 109x
Tipy 9 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Iva Husárková, danaska, šerý, Frr, Neegoista88
ikonka Komentáře (4)
ikonka Komentujících (4)

Komentáře

Myslím, že Homér by tě pochválil. Ale protože už tě chválit nemůže, tak to dělám já. Moc se mi to líbí - jak první, tak druhá část. ST jasná volba.

12.06.2019 19:21:49 | danaskareagovat

Děkuji ti mockrát. A i všem ostatním, kterým se to líbí. Inspiroval mě Jiří Orten a jeho alexandrín, takže jsem chtěl napsat epický příběh v alexandrínu. Ale po předzpěvu mi došlo, že si na to ještě netroufnu. :D A když to tak zpětně čtu, vidím i inspiraci Goethovým Faustem a Coleridgovým The Rime Of the Ancient Mariner. Snad jednou se odvážím a do toho alexandrínu to přepíšu – přeci jen by to tomu příběhu přidalo na vznešenosti. Ale teď musím ještě dopsat poslední část příběhu o vykoupení. Jen nějak právě postrádám múzu.

12.06.2019 19:53:34 | Hřímareagovat

Tak to se člověk poměje*

12.06.2019 15:38:17 | šerýreagovat

hle "NEOHOMÉROS" - obdivuhodné :-D* ST*

12.06.2019 13:59:49 | Frrreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter