Navěky "sbohem"

Anotace: ... věnováno ženě mého života ... napsáno 6.7.2019

 

 

Aeternum vale – navěky "sbohem" (doslovně - navěčnost)

Ovidius, Proměny

[poslední slova Eurydiké, kterými se loučí s Orfeem, poté se vrací do podsvětí]

 

Lože pusté láskou opuštěné,
srdce tím jen smutkem zjitřené ...
Kam odešlo jsi mi děvče milé?
... uvedlo jsi v život ony chvíle.

 

V štěstí Tvé já tajně doufám,
bolestí si v nitru zoufám ...

... nikdy nezapomenu, nikdy,
buď sbohem ...

 

 

S hlubokou úctou Tvůj navždy oddaný Jean-Paul ...

 

 

https://youtu.be/C1AHec7sfZ8

 

https://youtu.be/PYI09PMNazw

 

 

Věnované mojí bývalé partnerce. Ač spolu již nejsme, tak vím, že ona byla tou mojí pravou. Vím, že je nyní šťastná, tím jsem šťastný i já. Není důležité, zda-li je šťastná se mnou či s někým jiným. Hlavní je to, že je opravdu šťastná. Někdy však toto moje štěstí v nitru bolí. Stačí ale vidět ty její spokojené a šťastné oči, tak ihned vím, že jsem jí nemohl žel Bohu dát to, co opravdu potřebovala, po čem toužila a co si hlavně zasloužila.

Proto mně v nitru hřeje, i přes onu občasnou bolest samoty, její radost a spokojenost. Ono se ne nadarmo říká, že když člověk miluje, není co řešit. A jsem tím pádem opravdu nesmírně šťastný, že jí někdo dokázal naplno učinit šťastnou. Věřte mi, je to překrásný pocit vidět osobu, která pro vás tolik znamená, šťastnou a spokojenou.

Touto básní se snažím vyrovnat se ztrátou nejlepší ženy mého života. A i když jsem se snažil jít dál, nejde to ... Není ženy, která by jí byla rovna. Není ... prostě není ..

 

 

Děkuji Ti, lásko má, za vše a nechť Ti hvězdy svítí na cestu.

 

Tvůj navždy oddaný Jean-Paul.