Návštěvnost
Kdo jsi?
Kdo jsi?
Jsi pro mě jak zimou, tak létem,
jsi mojí hvězdnou oblohou.
Temnou nocí, i zářným světem,
pevností, kam touhy mé nemohou.
Navždy mojí láskou labutí,
mojí částí dávno ztracenou,
snem, co někdy k slzám donutí,
mojí duší spřízněnou.
Jsi hřejivým sluncem, řekou studenou,
jsi mým andělem i bolestí.
Někdy sny se narodí, někdy utonou,
obdaříš mě smutkem či radostí?
jsi mojí hvězdnou oblohou.
Temnou nocí, i zářným světem,
pevností, kam touhy mé nemohou.
Navždy mojí láskou labutí,
mojí částí dávno ztracenou,
snem, co někdy k slzám donutí,
mojí duší spřízněnou.
Jsi hřejivým sluncem, řekou studenou,
jsi mým andělem i bolestí.
Někdy sny se narodí, někdy utonou,
obdaříš mě smutkem či radostí?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Děkuji oběma :)
22.07.2019 16:52:09 | Sip
Pokus je zdařilý. Slova nejsou moc vynalézavá (to ostatně nemusí být nedostatek), ale vhodná pěkně urovnaná, významy nevykukují, nepřetahují se navzájem, nýbrž slouží duchu básničky a zdvořilému milostnému sdělení.
21.07.2019 09:22:44 | Karel Koryntka
Ach to je tak něžné,procítěné!Tak věrnostiplné a hřejivé :-)
21.07.2019 01:36:50 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA