Závrať

Závrať

Anotace: ...

Padáš na mě jako déšť
Na rozoranou půdu.
Jsi obloha obepínající zem
Ze všech stran až za obzor.
Miluju ten déšť i krupobití.

Když mě hladíš,
Rozpíjím se jako tuš v kaňku.
Tvůj hlas mě rozechvívá.
Jsem zdánlivě nečinná sopka
Plná hrozícího nebezpečí.
Plná ohně a lávy.

Ty jsi rozbuška.
Rozbouřil jsi mě jako náš Měsíc
Hýbe s mořem a dotýká se tak břehů.
Rozplývám se do mořské pěny,
Abych Ti šla vstříc.
Tvoje paprsky, déšť, modré nebe,
Bez nich nejsem nic.
Autor Džihiro, 18.08.2019
Přečteno 90x
Tipy 3 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: callowsick, vlnka
ikonka Komentáře (2)
ikonka Komentujících (2)

Komentáře

básnička je tradičně dobře nazvaná, uvnitř spíš přešlapuje a hledá co vlastně k tomu pociťovanému stavu přilípnout. Je to déšť, nebe, sopka, měsíc, moře. Domnívám se, že nic z toho nevystihuje dobře ten tvůj (váš) jedinečný zázrak.

19.08.2019 07:39:40 | Karel Koryntkareagovat

To je pravda, nevystihuje. :-)

20.08.2019 15:52:24 | Džihiroreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter