Anotace: věnováno...hrozná,obyčejná a trochu naivní básnička s malou dávkou lásky...tohle už jsem sem sice jednou psala,ale teď se to hodí dvojnásob...hrozně by mě mrzelo,kdyby si někdo přečetl tu slabou a pak už jen řekl...hm,ta neumí psát...
Ve zbytku pocitů
utápím vinu
z krásných snů
se nepominu...
...
"Věříš na druhý pohled?"
možná ano...
lžím
však jedno ráno
sama uvěřím...
...
Není to možné
já vím
však ve svých otázkách
se utápím.......
...a utopím...
...promiň,ale já fakt asi nevěřím...
pekne..=)
ruzova budoucnost? to se nezda nikomu nikdy. a kdyz jo, tak se stane neco, co ho vyvede z omylu a uz v ni nedoufa. stesti je pomijive, jednou je tam, jindy zase tu..neboj, dostavi se i k tobe a uvidis zase ruzove =)
me bude brzo ctrnact takze me taky uz neber jako trinactiletou =)
a prosimte furt se nepodcenuj!! trosku si ver!! =o) neber to tak, ze te poucuju, ale mas talent a potencial tak ho rozvijej a neskuhrej, plati?
budu rada kdyz napises zase nejaky koment, mam z nich velkou radost =)
05.03.2007 22:17:00 | Gabika
kdybys nechala jen první dvě sloky.. skákala bych deset metrů vysoko nad tím jak moc je to supr..
ale takhle skáču jen šest a ještě mám strach, že spadnu bez křídel
02.03.2007 14:43:00 | Zamilovaná do nezamilované doby