Dívám se na tebe a usmívám se,
už nemám ten vážný výraz ve tváři, nemůžu mít.
Konečně ty jsi dal mému pocitu jméno.
Pro tenhle okamžik, i ten příští,
toužím být právě s tebou.
Díváš se s ledovým klidem,
mě přesto spaluje vnitřní oheň.
Nenech ho vyhasnout.
Jen mě nech tě milovat
a otevři mi své srdce.
Díky za komentář, to bude tím, že jsem přímá. Chápu, to je váš názor, ale je v tom víc, než si myslíte. *;)
22.09.2019 10:15:09 | PIPSQUEAK
básnička se snaží mluvit zase přímo, ale (jak to tak bývá) nosnější je problém, konflikt spíše než naděje a doufání... já se dívám ty se díváš, spaluješ mě otevři mi srdce - vychází to trochu jako fráze o ničem
22.09.2019 07:40:09 | Karel Koryntka