Anotace: Známe to všichni.... co bylo, najednou tu není... a nezbývá, než doufat, že přijde někdo, kdo řekne pojď...
Když nenávist se z lásky stane,
když zbudou ti jen prázdné dlaně,
když naplníš je slzami –
pojď, už je to za námi.
Když místo srdce je jen díra,
když samota je tvoje víra,
když nemáš už snad pro co žít,
pojď, musíš jenom chvíli snít.
Když telefon už nepípá,
když láska tvá je zabitá,
když všechno zdá se jenom snem,
pojď, jdeme se projít ven...
V jedné scifi jsem četl matčinu radu hrdinovi:"Jestliže něco máš (ve dlani),pusť to!Pokud se to nevrátí,nikdy to nebylo Tvé!"
Dal jsem Ti srdce na dlani,
osudu van ho svál,
zavrhnuv marné čekání
životem sám jdu dál.
Srdce pláče pro naději
co v beznaděj se změnila,
ač smálo by se raději...
Přeju Ti štěstí,má milá!
Capricornus 1
P.S.Tajemství "nudit" je říci vše! A tak svůj komentář raději skryji v krátké básni,dnes nikoli první!Číst Tvá dílka je jako potkávat svou vlasní duši v jiném těle.Už začínám chápat jaké to je,když duch v tranzu či stavu klinické smrti opuští tělo a vidí je zpovzdálí jako nezúčastněný pozorovatel.Díky za skvělý zážitek!Cap 1
17.04.2007 17:24:00 | Kozoroh 1
A někdy taky žádné ,,pojď,, nepřijde.. no.. napsal si to pěkně, vystihujícně.. líbí se mi moc..:)
03.03.2007 10:41:00 | Terry