Jasmínu vůně mě zvala
do letní noci
teplý dech země
vábil do všech stran
a pode mnou v přízemí domu
půl noci vrzal otoman
ta noc má čiroširé srdce
pro zaslíbené lásce
zdá se býti blažená
i Vám nabídne své vlahé ruce
cudně přelétavá nezkažená
buď zdráva hebká letní noci
rádi podlehnem horkým pocitům
až o kanál klopýtnou nelásky cvoci
dám širší křídla našim snům.
Na počátku je živý hrdina téměř i svobodný jenž cítí osobní vábení, dolejc se ale tento děj ztratil ve prospěch abstraktní proklamativní výpovědi. ("buď zdráva hebká noci"...) Lépe by bylo sledovat to první.
23.10.2019 08:26:16 | Karel Koryntka