Anotace: Se silou vulkánu a čistotou dítěte jsi mou nikou tu na světě
Pod ranním mrazíkem
shýbám se pro tebe.
Prastarým zlozvykem,
vracím tě do nebe.
Andělé se tu ztrácejí,
země pro ně vlídná není.
Přesto nám na pomoc kráčejí,
s nadějí že něco změní.
Místo duše hvězdu máš,
v očích slunce jasnější jas.
Jsem jediný koho tu znáš,
jsem ten co s tebou měří čas.
Podobu máš lidské ženy,
jak miminko jemná jsi.
Vstřebávám tě smysly všemi,
jak nebe zpěv rorejsí.
19.11.2019 08:06:53 praetorian
Podivné. První sloka se mi líbí, jednoduché, ale solidní rýmy a shodný rytmus. Další sloky ale jako by psal někdo jiný. Jakoby si autor někde přečet první sloku, tu použil a dál navázal po svém. Rytmus je fuč a rýmy - ne tak hravé. Podivné.