Anotace: ...pokračování třetí...
Celý svůj život hledal jsem kamínek
který by o ten můj zavadil jiskrou
aby se z jiskřičky rozhořel plamínek
v lásku tak ryzí a překrásně čistou...
Hledal jsem po zemi, v povětří ve vodě
hledal jsem jiskřičku onu od věků
našel jsem odvahu už nic neponechal náhodě
a našel souznění člověka v člověku...
Když tu tak sedíme v pohovce u krbu
a oheň tiše si v žáru svém praská
vím už teď, že se svým kamínkem nikdy sám nebudu
bude tu se mnou vždy ve srubu láska...
15.01.2020 19:24:23 uživatel smazán
Celý svůj život hledal jsi kamínek,
jež by svým křísnutím zapálil plamen,
hleděl jsi do dávných svých vzpomínek,
zda někdo tě oslnil láskou a žárem…
Kamínek nevšední tiskl jsi v dlani,
největší poklad, co našel jsi před léty,
otáčel, hladil a brousil mu hrany,
laskavá šeptal mu slova a věty…
Tvá láska s ním pohnula, a div se stal,
při křísnutí kamínků zahořel plamen,
v srdcích ten oheň navždycky hoří dál,
rty modlitbu vděčnosti šeptají ránem…