Večerní čtení

Večerní čtení

Anotace: ...pátá kapitola...

U stolu jež jeho kmen pamatuje dávné časy,
my tenkrát s úctou žádali jsme bychom mohli tělo jeho přetvořit,
u knihy z které čitaváme po večerech mnohé krásy
tam slyšíváme příběhy k nám dávné hovořit...

 

Tam u krbu jež pokoj domova nám dává
Ve svitu plamínku té nehasnoucí petrolejky
Mě hlasem pohladí tvé něžné "Lásko má já mám Tě tolik ráda "
Pak všechno smysl má
Ve jménu lásky Pavlika a Lenky...

 

Když na rameně hlavou svou mi dlíváš
A v tichu tajemném nasloucháš tonům mého hlasu,
V těch příbězích tak se mnou ruku v ruce býváš
Pak žehnám s úctou tomu okamžiku a prožitému takto času...

Autor chalcedon, 17.01.2020
Přečteno 296x
Tipy 13
Poslední tipující: Tomcat, Donne, L.B, jitoush, Kapka, jenommarie, Dreamy
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...tiše a oddaně.......láskyplně......Ji./úsměv/

17.01.2020 20:20:09 | jitoush

Nádherné;-). Zkrátka dýchá vše a ať to STále tak je.

17.01.2020 08:24:46 | jenommarie

S úctou těm příběhům naslouchám,
když tvůj hlas tichem zaznívá,
něžně ti šeptám, jak ráda tě mám,
a všechnu svou lásku tobě vyzpívám...

Kouzlo obyčejných věcí všedního života,
hořící krb a žhnoucí petrolejka,
z tvých očí zářící láska a dobrota,
komínem meluzína tence si hejká…

Stůl, o jehož dar jsme strom náš prosili,
kniha, z níž denně nám večer předčítáš,
to vzácné jsou symboly, jež spolu jsme stvořili,
v lásce a pro lásku, jíž plný je domov náš.

17.01.2020 08:01:31 | Lili Starr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí