Všichni všechno víme
přesto jse bojíme vypěstovat
květ který by nám neměl
kdo závidět.
Kde láska s láskou pře by
zanechali protože by jse nádherně
milovali. Splnili touhu která
vesmírem jse šíří. Je v nás
a deformuje čas.
Co ptáci připomenout ti
mají? Co příroda ti šeptá
když vzduch plní tvé plíce?
nad tebou hvězd statisíce.
V komentářích jsem četla,
že máš dysgrafii a dyslexii,
tak jsem si báseň upravila
a má svojí jemnost.
Líbí se mi. ;-)
hodně štěstí
a ať ti to zde
přináší radost.
03.02.2020 22:13:04 | jenommarie