Loučení

Stříbro nocí poletuje,
oknem plní ložnice.
V obrysech se představuje,
nového dne hranice.

Moje ruka čte tvé tělo,
dýcháš pomalu a mile.
Krásně by se mi leželo,
jsou to pro mě hezké chvíle.

Obtisknu rty ti do spánku,
vdechnu teplo tvému snu.
Příběhy smotané v copánku,
jsem tiše ani nehlesnu.

Studánko mých přání,
nemohu déle spočinout.
Mé srdce před tebou hlavu sklání,
a tělo do víru dne nese proud.