Sama se neukáže, chce být nalezena.
Moje cesta k ní ale není nakreslena.
Hledání ničí mé srdce již bolavé,
její brány zdají se být nehořlavé.
Když už brána druhou stranu odkrývá,
vítr fouk a zem pode mnou se podrývá.
Znovu hledám klíč, neboť zámek se vyměnil.
Čas a sílu už jsem pro ni vyčlenil.
Nevzdám se, dokud se nedostanu za bránu!
Chce to jen štěstí, chtít a hodně elánu.
Až poznám tě a zjistím, kde se schováváš,
budeš ta, co můj život konečně urovnáš.
Ti nevím. Jako schválně na konec nacpat urovnáš místo správně urovná, jen pro to, aby se ti to rýmovalo s schováváš. Proč? Se dá psát i bez rýmů, fakt lepší, než to tlačit všude takto na sílu a za každou cenu se snažit rýmovat.
To slovo vyčlenil jsi asi taky dlouho hledal, než jsi ho našel a spároval s vyměnil, že? Tipuju, taky je to tam dost jako pěst na oko :-)
28.02.2020 15:48:32 | Schíza
Ano přiznávám, na konci mám chybu a nevšiml jsem si toho :D asi jsem měl nejdřív poslední verš zformulovaný do rýmu, ale nelíbil se mi a zapomněl jsem změnit i "urovnáš".
28.02.2020 23:00:35 | báseňkář