Já
Já
Jsem smutná a ve mně je chlad
Nechápu, jak se takové věci mohou stát
Někomu kdo má vždy úsměv od ucha k uchu.
Sama v sobě se topím
A hlouposti stále tropím
Ale důvod pro to nemám
Večer, když do postele ulehám
Chci dát ulevit všem svým něhám
A nedám.
Jsem Lakomec sama k sobě
I když v téhle velice lakomé době
To pomalu nejde jinak
Nebo sama sobě jen něco nalhávám
A své vnitřní boje prohrávám
Bez uznání porážky
Chci za každou cenu vyhrát
A doufám že mě to snad
Nebude stát víc než bych ráda.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Obrovská báseň a tým, že Ste ju dokázali napísať Ste dokázali, že máte odvahu za desiatich :) ďakujem Vám za to :)
21.03.2020 23:26:54 | Dávid
Báseň k zamyšlení.Máš možná ,,špatné" období a zaměřila jsi se hodně na výhru nad tím špatným.
Více si věř, měj se ráda a uvidíš, že najednou se Ti bude zdát vše jiné.A ono to potom i jiné bude :-)
19.03.2020 22:47:36 | Jaruška
Strach je někdy mocný a brání krok vpřed.
Člověk o sobě ví mnoho, neboj se otevřít
a brát si, aspoň o krok.
Vše se to bude zdát snažší. Věř si. ;-)
15.03.2020 21:28:17 | jenommarie
