Návštěvnost
Zázrak
Zázrak
Úkol splnil jsem k neuvěření ostatních,
mysleli, že vrány už tancují na ostatcích.
Můj pán odměnit chtěl mě darem pro muže.
Mladou dívkou. Netknutou bez trní růže.
Čeká na mě
Zaskočen byl jsem jako nikdy v životě,
vždyť nemohu nutit ji podrobit se přírodě.
Do komory své s postelí vcházím, oči zavřené.
Leží nahá, látku jen přes prsa, nohy vystavené.
Já pozdravil ji rozrušeně a usmál se koktavě.
Byla kouzelná, těžko říct slova k její postavě.
Slzu svou zakryla, všiml jsem si, blíž jdu,
se strachem v očích, uvádím ji do klidu.
Anděli můj, neboj se mě, v temnu se obleč.
Nic nechci, oči své na rameni mém pobreč.
V koutě oblékala se, já odvrátil mraven zrak.
Šla ke dveřím, odcházela, však usmála se, můj zázrak.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Mě se to líbí
20.03.2020 09:37:00 | petrzal
Moc hezká báseň. "ST" ;-)
19.03.2020 23:59:44 | jenommarie
Tedy na hraně vyjádření gró básně - vybalancoval si skvěle* Poeticky dobře vyjádřené osudy pážete.
19.03.2020 23:47:19 | šerý