Náhody za časů korony

Nikdy bychom se nemilovali
kdyby nebyl konec světa
nejezdil bys od ní za mnou na kole
nešli bychom fotit prázdnej Karlův most
na to abych ztratila tvou pozornost
stačila by míň než jedna věta

Nikdy bychom nespali v tý posteli
kdyby nebyl konec světa
žila bych dál sama v jiným městě
na to co se v lednu stalo
myslela bych hrozně málo
a užívala londýnskýho léta

Kdyby bylo tohle jaro zdravý
nenechával by sis u mě kartáček
za oknem bych neslyšela piano
jak ze starýho jazzovýho baru
nehrála bych v noci na kytaru
kdyby naše dny neřídil Hamáček

Nepekla bych teď veganskou bábovku
kdybych měla tehdy jinej let
necítila bych se jako zrádce
ty bys měl o kilo a půl méně
kdybych byla na dva týdny v karanténě
a zbýval by mi stejně celej svět

Kdyby všechno nebylo tak nejistý
nemusel bys v hlavě měnit jména
nebyla bych věčně podroušená
holka co pod rouškou ticha
do ucha ti vzdychá
kdyby s náma ve trojce nebyla karanténa

Nechci tě k létu svádět
když k tobě mě svedl březen
tak snad abys už šel
umyj si ještě ruce
a vrať mi mý odřený srdce
budu ho na podzim zase potřebovat