Fénix

Miluju jednu paní,
neustále od svítání do svítání,
Tu krásnou paní,
paní s tváři anděla.

Srdce mne bolí,
láskou k ní hořím,
k té krásné paní,
paní s tváři anděla.

Já se ji dvořím, i se ji líbím,
však citů svých ona se bojí,
Ta krásná paní,
paní s tváři anděla.

Však jednou možná, že k tomu dojde,
že oba vzplanem,
shoříme,
pak společně vstanem,
jako ten Fénix z žáru popela.