Dotyky

Anotace: Trocha jarního sentimentu. Óda na muže jako celek, pro nikoho konkrétního :-). Lehce uvažuji, že bych ponechala jen první čtyři sloky, zbytek, mám pocit, hlavní myšlenku spíš rozmělňuje, byť rozšiřuje...

Dotyk muže
Boží prst, co tvoří
krajinu mého těla

Dotyk muže může
proniknout tělem
jak výstřel jsoucna z děla

Dotyk muže
němá psychoanalýza
hypnóza v deltě
byť jsem bdělá

mezi těma rukama
duše duši líbá
v objetí cítím se celá

Mé vlasy
jak rákosy ve větru
Vím! - rostou jen kvůli Tobě

by pletly se Tobě do tváře
kéž tak dlouho
než shnijí v hrobě

Však nejsem ten typ,
co “navěky”
chtěl by slýchat

na věčnost nevěřím
jen v trávě dnes
chci Tebe s pylem dýchat

Když z očí
hřejí paprsky
na rtech nám úsměv kvete

a i když slunce zapadá,
hned neuvadnem,
jděte!

Jak pravil by klasik:
Řekni jen slovo
a mé tělo bude uzdraveno

Pak pojď se ven toulat
celý svět bude zas
od Boha štědré věno

Louky lesy rozumí
že jsme jen děti, 
co neví kudy kam

A ptáci se smějí
“ztratil ses”
však kecaj!
to už znám...