Anotace: ...
Jsme na konci cesty.
Po dlouhém putování konečně cíl.
Jsi to jediné, co chci,
být s tebou, být ti po boku do konce sil.
Natahuji se po tvé ruce,
ale ty se odemne odtahuješ dál.
Nerozumím tomu, co stalo se,
že máš v očích trpkost a žal?
Zkouším to zas a znovu.
Ty jen couváš cestou zpět.
Nedokážu věřit tomu,
že tvé srdce je nyní jako led.
Ztrácíš se mi z dohledu,
jako bysme snad ani nikdy neexistovali.
Doufám, že dříve procitnu,
než nadobro se mi tvá siluleta ztratí.
Necháváš mě tam samotnou.
Já jen se slzami v očích,
a s hlavou vztyčenou,
musím kráčet sama dál.
Tak to mě mrzí,
musí i vědět, jak to trápí a bolí.
Tak nezbývá, než se smířit,
přeji ať sílu duše najde pro nové kroky.
Doufám, že zmírní se brzy ta bolest..už proto, že to duši škodí a pokud ten druhý se rozhodne bez vysvětlení ..tak to moc upřímné není.
Vždy člověk chce vědět na čem je, i kdyby to nebylo příjemné. Tak nějak se s tím i pak smíří. Hodně sil a štěstí. :-) "ST"
31.05.2020 11:24:10 | jenommarie
Sama, však na cestě k novým snům
co dají náplň dalším dnům...
Přeji hodně štěstí...
31.05.2020 10:18:28 | Emily Říhová
krásné verše, leč smutné :o)
30.05.2020 23:00:22 | Crazymike