Hlazena větrem

To vítr sem lásko

přivanul z lesů chlad .

Jak tenký závoj

přikryl ramena

Zrovna,když jsem chtěla spát

Něžně mě hladil,

jakoby prstíky.

Z vášně tiché chvění

ten pocit ,

když zatoulal se

přes ňadra

Jen sten z úst mých

Značil chtění

To vítr lásko

přivanul z lesů chlad

Místo tvých dlaní hladil sám

Snad zítra

Přijdeš a pak ještě tisíckrát

Dokončit ,co vítr započal...