Bloudím hlavou,
Která mi snad ani nepatří,
Ptáci plavou,
V rytmu valčíku, raz dva tři.
Stýská se mi,
Po odvěké mé hlouposti,
Proklínám zemi,
Kde se nelámou kosti.
Chybí mi opravdu,
Stačí přítomnost pouhá,
Vážně chci znát pravdu,
Zdali je marná má touha.
Dvě slova,
Nejdou mi, do háje, vyslovit,
Snad znova,
Budu nějaký náznak mít...
Pokud mohu doporučit film Milenec. Scénárista píše o tom, jak je mnohdy život složitý a uvědomění si pravé lásky přichází až...
13.06.2020 10:35:22 | Krahujec
Trochu víc mi to připomíná Plastiky - tedy volbou slov - underground, který byl a je poněkud dekadentní. Toto dílko má určité kouzlo - balancování na tenkém ledě a nejistoty doby a zároveň chtění vnitřního pocitu blaha.
13.06.2020 09:46:28 | Krahujec