VÁŠNIVÁ

:-D) Díky za vtipnou reakci - směju se :-))

15.06.2020 10:01:17 | Amonasr

Ano, poznávám Tě v té sugestivně poetické reakci dokonale, milá Ivano, a o to větší mám radost, že ses právě tady zastavila ;-)) Díky a neskrbli ani svými nezaměnitelnými básněmi a fotokolážemi na Literu :-)*

14.06.2020 14:59:02 | Amonasr

Děkuji, Majdo, za Tvou reakci - ne, že bych lidi rád strašil, ale tak to i mělo zapůsobit, takže jsi mě potěšila :-) Romantismus na Literu nechybí, spíš bych řekl, že dokonce výrazně převládá, možná proto jsem to chtěl trochu vyvážit. Mám vyvažování totiž v povaze... ;-))

14.06.2020 14:44:00 | Amonasr

Milá Kapko, díky za bezvadně zveršovanou pěknou odezvu. Potěšilo mě také, že Tě to skoro vyděsilo - tedy potěšilo jako autora, protože to byl autorský záměr. Jinak se za to jako člověk omlouvám, ale autor prostě nesmí brát na člověka v něm přehnané ohledy ;-)) Motýlí a andělská křídla jinak vnímám jako takové sádrové trpaslíky v předzahrádkách poezie, ale na druhou stranu uznávám, že lepší je s láskou upravená zahrádka i s trpaslíkem, než zanedbané rumiště. Třeba někdo někdy napíše něco o okřídleném trpaslíkovi a to pak může být dokonce opravdový umělecký skvost! Křídlům i trpaslíkům tedy zdar a jakékoliv nesnášenlivosti zmar! :-))* Díky i za bezva nadhled :-)

14.06.2020 14:53:52 | Amonasr

:-D)) Že sis ale dala načas, Xono, než ses tu objevila! Kdyby ses zrovna tady neukázala, věděl bych, že se mi něco hrubě nepovedlo - tak tedy dík, dnes můžu klidně spát! ;-))

13.06.2020 21:20:00 | Amonasr

:-D) To jsem rád, že to tak vypadá ;-))*

13.06.2020 19:22:12 | Amonasr

Díky za znělou reakci, Vivien, a vlastní zajímavé a hodně inspirativní zamyšlení, které ve mně vyvolává další vlnění všelijakých pocitů a nových úhlů nasvícení. Tohle jsem nepsal z nějaké vlastní milostné vášně, ale spouštěčem byla četba nesmírně zajímavého filosoficky laděného textu Friedricha Nietzscheho o Richardu Wagnerovi, o jeho revolučním přínosu hudbě, hudebnímu dramatu, kde samozřejmě zachycení vášní hrálo jednu z klíčových rolí. Ale při psaní jsem už na Wagnera a jeho hudbu nemyslel, jen jsem dostal velkou chuť něco na téma vášně zkusit napsat a udělal jsem to tak, jak to zrovna přišlo, včetně toho poněkud sadisticky sarkastického cupování motýlů a křídel andělských ve vášnivém kontrapunktu (nejsem asi nadarmo štír). Byl jsem samozřejmě zvědavý, zda a jak se mi podaří přenést emoce na čtenáře, ale netušil jsem, že to vyvolá až takovou odezvu, dokonce až poprask. Jsem za to ale rád, podobnými komentáři, pokud jsou k věci a ne mimo ni, ten text krásně košatí, což mi dělá opravdovou radost - děkuji! :-)*

13.06.2020 19:04:15 | Amonasr

Díky za čtenářsky vášnivě veselou reakci, Marie :-))*

13.06.2020 18:18:05 | Amonasr

:-D Nepochybně, Jiří - opravdovým motýlům se tímto i rád omlouvám ;-)) A co teprve někteří pavouci nebo kudlanky nábožné, kdy rozvášnění samečci končí po milostném aktu jako potrava jimi obšťastněných samiček.... :-D*

13.06.2020 18:16:30 | Amonasr

:-D Ale já ve skutečnosti s motýli soucítím, tedy s těmi na louce, stejně jako s křídly andělů na hřbitovních náhrobcích - doslova mě bolí, když je vidím někde pozurážené :-) Ovšem v básních motýlí a andělská křídla opravdu stravuji jen těžce a spíš vůbec ne, už jsem se k tomu tady i několikrát veřejně přiznal. Tady jsem je proto nechal zcela záměrně zničit a rozcupovat krysou vášnivé lásky ;-) Vášeň lásky, alespoň tu tady zachycenou, nicméně vnímám spíš jako jakýsi neovladatelně spalující cit, vnitřní rozpínavé pnutí, vůbec bych ji nespojoval s nějakým mechanickým přirážením - ale to je samozřejmě věc čtenáře, jak to na něj zapůsobí. Pro mě je to jako zpětná vazba ale určitě zajímavé, sledovat jak si verše žijí vlastním svobodným životem od chvíle, kdy nad nimi ztratím svou moc, včetně toho zoufalého výkřiku - ne ale mého nad Tvým komentářem :-)) Díky za zastavení a zajímavou odezvu :-)*

13.06.2020 17:12:38 | Amonasr

:-D) Tak se mi zdá, že pupínky z něho naskákaly asi hlavně Tobě ;-)) Ale je to Tvé nezadatelné právo a také jen Tvá věc, jak na Tebe báseň zapůsobí. Přiznám se, že mi není úplně jasné, co Tě na mých textech poslední dobou tak irituje. Prohlášení o chybějící "poezii" je jen prázdná nálepka, pokud ji neumíš argumentačně podložit, takové poněkud arogantní odplivnutí. Ale jak jsi napsal v minulém komentáři, že "poezie se obejde bez nás", to je sice jen takový prázdný nicneříkající žvást, ale v tomto konkrétním nasvícení získává dokonce jakýsi smysl - a sice ten, že ani Ty ani já opravdu nejsme kompetentní určovat, co je a co není poezie, leda tak sami pro sebe, a pak je lépe o tom pomlčet a nechvástat se svým názorem veřejně, zvlášť když nejsme schopni ho něčím vyztužit. Nejsi tu první a určitě ani ne poslední, koho mé texty vydráždily k jakési až osobně zaujaté animozitě. Nechce se mi však přemýšlet, proč tomu tak je, nějaký důvod k tomu ale asi máš - nicméně je to jen Tvoje věc a nemíním Ti to ani brát. Jen bych na Tvém místě možná mé texty raději nečetl a ušetřil bych si tak podobné emoce, které Tě bůhvíproč sžírají.

Poprosím Tě ale každopádně o jedno - nesnaž se mi podsouvat, že tu píšu pro nějaký předem daný okruh čtenářů, to vnímám jako hrubě neférový způsob komunikace. Píšu zásadně jen ze své vlastní vnitřní potřeby a jsem samozřejmě rád, když to pak vyvolá nějaký ohlas, i třebas kritický, pokud ovšem neobsahuje podobné podpásovky, k jakým se začínáš bohužel uchylovat. Zásadně se žádnému konkrétnímu vkusu nikdy nepodbízím, nikdy jsem to ani v minulosti nedělal, nemám dokonce ani žádné básnické vzory, nesnažím se nikoho napodobit. Pokud bys snad o někom takovém věděl, tak uvítám, když mi to sdělíš, děkuji.

13.06.2020 16:57:42 | Amonasr