Anotace: ...
*
*
*
Opět ve svém nekonečném nářku
Písní lásky, s nádechem žalu
Dnes mi prapodivně zníš
Já cítím v průčelí tmy, ach jářku
Jak svým pohledem plným kalu
Na mých očích tuhneš, lpíš.
Z večera se vkradly po roce
První jedinečné kousky sněhu
A já měla pocit
Že mám na tváři jen kousek tebe
A když mi tam tak tiše padáš
Srdce mi to svírá, bolí, zebe.
Sejdeme se v Mlžných horách
Pak se dáme vůkol Železného pasu
Já v Mórijské zemi
Ukovám ti z plamene a jasu
Mithrilovou schránku, kam se schováš
S myšlenkami všemi.
Opět ve svém nekonečném nářku
Písní lásky, s nádechem žalu
Dnes mi prapodivně zníš…
*
*
*
To je moc hezké *ST ;-)
24.06.2020 22:18:39 | jenommarie
Moc hezké :) ST
24.06.2020 20:41:36 | Petr27
"Jářku to je nářků" hezká, ;-)ST
24.06.2020 19:19:21 | Tomcat