Srdce dokořán

Srdce dokořán

Anotace: ...

Vem šnůrku, lásko moje a bez jehly, aby ses nezranil,

navlékej trpělivě a pečlivě korálky našich dnů.

Připravím barvy z našich snů a budu Ti do duhy podávat „den po dni“,

Od pondělí do neděle, od úsvitu do soumraku, od jara až do zimy,

Přes mléčnou dráhu a celý vesmír, kdybys byl daleko, tak k Tobě dosáhnu

Natáhnu co nejvíce svoje srdce

A do dlaní je dám

A dívej .. tam nahoru .. ano, tam .. právě Ti ho posílám

 

Vem modř oblohy, nejmodřejší, víš, tu, co nad horami zdobí lesy za svítání,

A přilož ji ke studánkám, které se v páru dívají do Tvých smaragdů,

A o radu prosí boha nebo vyšší moc a taky o pomoc

Aby se čas ve společný změnil a dal nás zase jeden druhému.

Novému životu v uzdravení půjdeme vstříc

A nebudem se bát si říct .. Navždy, lásko moje

Naše srdce nebudou už jedno, ale dvoje

 

Vem svou minulost a pusť ji na zem jako zrcadlo

Pak z ní poskládej novou mozaiku

Jak mě to napadlo? No jednoduše přece

Jen minulost je do života most

Kde pilíře dobra i zla přenáší nás do nového světa

Tam lepší jsme

Snad? Možná? Určitě .. a bez pochyb

Kde věta Miluji Tě

Platí nad všechny zákony a pravidla

Tam pravda a pochopení mají jasná svodidla

Tam není strach a otázky

Tam nežije se bez lásky

 

Vem vůně všech žen, které jsi měl

Co si pamatuješ, i na které jsi zapomněl

A pusť je přes síto času a vědomí

Zda se zvyk na vůně mění nebo nemění.

A pak se zeptej sebe sama, co Tvá žena, co Tvá dáma

Jestli je to ta, poskládaná ze všech do parfému s velkým Zet

Co rozeznáš ji mezi všemi, protože znáš ji nazpaměť

A jestli je to vskutku ona, Tvoje, na samotné špičce světa vůní

Oddej se její studánkové tůni

A pouhým pohledem

Jí vyznej lásku každý den

 

Vem svoje srdce a prohlédni si ze všech stran

Kolik ran a zahojených jizev má

A také kolik radosti umí v druhém rozeznít

Kolik překvapení umí vykouzlit

A kolik slov rtům poslat po tiché poště duše

Srdce bez retuše

Co poznalo černou i bílou barvu žití

Jen takové opravdově svítí

Láskou a odhodláním

Že ve svých dlaních bude držet ty pravé a nedovolí

Aby je jakékoli okolnosti rozdělily

 

Vem svůj život, lásko moje milovaná

A vydej se se mnou do známa i do neznáma

Kde to jako doma chutná a taky voní

Kde jediné slzy, co se roní, mají barvu stříbřitého štěstí

Za svůj život zaplatím Ti mým

Obyčejným holčičím

Buďme spolu, dokud nám srdce bijí

Ať dobro v nás se námi napříč vpíjí

Ať nás naplňuje jen to dobré

a ostatní nás míjí

 

Vezměme šnůrku, lásko moje, co vede od Tvého srdce k mému

Co propojuje jednoho muže a jeho ženu

a bez jehly, abychom se nezranili,

navlékejme trpělivě a pečlivě korálky našich dnů.

Už ne sami, ale jako jedno stvoření

Jako kmen v kmeni a bytost, co se nezmění

A když tak v lásku, něhu a ve vzájemné přání

Aby teplo našich dlaní hřála peruť andělů.

 

Miluji Tě, manželi můj nejdražší

Zrodil ses z lásky a tím nejsnazším způsobem života

Je zas jen láska, laskavost a čistota

Čistota mysli, těla a také našich duší

Protože to manželství nejvíc sluší

 

Miluji Tě, můj milovaný manželi

Zůstaň mi a nejen Tvé, ale i mé srdce se zacelí

Vrať se mi a zůstaň v domově z našich objetí

a srdce nechme pro jistotu dokořán

ať do nich kdykoli andělé na pomoc přiletí

Autor Koza, 05.07.2020
Přečteno 141x
Tipy 7
Poslední tipující: Dreamy, Emily Říhová, Frr, Now, Tomcat
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Téměř jedním dechem...:)

06.07.2020 08:35:44 | Dreamy

Děkuji, milá Dreamy .. jak jsem psala, tak jsi možná četla. Já taky jedním dechem .. ach jo.
Moc Ti děkuji

06.07.2020 21:27:49 | Koza

Krásné epické vyznání.

05.07.2020 19:22:49 | Now

díky .. jak přiletělo, tak kmitaly prsty po klávesnici

05.07.2020 19:27:41 | Koza

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter