Pocit štěstí

Foukni lásko před sebe,
rozežeň mlžný opar co tě halí.
Tvůj úsměv hřeje - nezebe,
už dost jsme se načekali.

I slotu hnusnou rozpustí,
oči tvoje když se smějí.
Ty pocity nehezké nás opouští,
když srdce naše si to přejí.

Tak jako stínů čas,
rozpustím ráno pouhou vzpomínkou.
Ty přivoláváš zas a zas,
krásný den s lásky podmínkou.

Jsi štěstí přivolávač můj,
jak louka na nektar když včely láká.
Osude nespěchej a chvíli stůj.
te´d štěstí sedlo na hlupáka.