Láska, neprobádaný ten cit
Každý z nás ho touží mít
Každý z nás chce milovan býti
Každý chce někoho u sebe míti
Avšak k lásce vykročit musíš
I když jen přítomnost její tušíš
Jinak navždy ti unikne
A v zárodku, bohužel, zanikne
Bez lásky život je smutný
Ať se snažis jakkoliv začne býti nudný
Bez lásky život by nebyl
A veškeré radosti by pozbyl
Díky ní rozjasní se ti den
A všechno zdá se jako sen
Jak sen do reality zatažen
Jak život co zůstane nezkažen
Srdce jako o závod se rozbuší
A rozum city úplně zamlží
Na nic jiného myslet nedokazeš
Dokud lásku svojí milované neukážeš
Proto osobě milované lásku prokaž
A to že máš rád jí ukaž
Neb poté budeš toho litovat
A své city budeš chtít pochovat
Znám to rozbušení srdce i to pomatení smyslů a na to je každá báseň krátká,
ale do té pravé lásky musejí být správně nalakovaná vrátka. Velmi přemýšlivá báseň, s mravoučným podtextem a širokým spektrem pojmů v tom nekonečném vesmíru bojů mezi Venuší a Marsem.
21.08.2020 09:13:23 | mkinka
Láska dokáže hodně, až neskutečně hodně.
A není ji nikdy dost.
..ST..
10.08.2020 22:14:08 | Jaruška
Láska je nejhlubší cit
co každý touží mít
nastavit dlaň a rozdat ji
k Tobě x krát se navrátí... :)
Moc hezká, Melancholiku...
09.08.2020 00:20:21 | Emily Říhová
Láska je nádherná, když ani jeden nechce více těžit a je ten cit upřímný. ;-)
08.08.2020 21:30:23 | jenommarie