Zamilovaní

Krůpěje rosy jak slzy kanou
ze stébel kytek, trav i stromů
našli jsme lásku nepoznanou
nyní ji přenesem do svého domu.

V ulitě vlastních ničemností
změní nás láska na dary,
najednou plni jsme statečnosti
pro lásku svou jsme se rozdali.

Co se to stalo během chvíle,
škrtl kdos sirkou u benzínu?
Výbuchem citů teď opile
bloudíme spolu beze stínu.