Kdyby se tak dal
zhasit všechen hněv
jenž zhasíná mé srdce
byl bych s Tebou dál
a jitřní znal zpěv
o lásce
o jiřičce
Nechali to ptáče osudu
a já čir čír ztrať se
s Tebou nebudu
S tebou není život
úsměv po pohádce
nýbrž věčné bílo
z letáků ve schránce
..
Jiřička
má také svoji schránku
pod římsou Tvého domu
kde svítal domov můj
Na jaře v ní štěbetaly děti v májovém láskytónu
že na světě jsou.. žijí
a Bůh je opatruj
..
Kdyby se tak dal
spálit všechen žal
jenž spaluje mou duši
nestál bych kde stál
čas jak smutný kočí
v posledním listonoši
Bez domova hnán
do hvozdu mrtvého
Tam se srdcem od kůrovce
zrezavím
po hádce o jiřičce
jež chutná dosti trpce
jak slepé mládě toužící pozvat pěvce
sirotek
chtějící čepýřit sen
ve schránce je přece
vše
a chybí jen zpívání
Tebe jsem...
tahle nějak unikla mé pozornosti ... ach jo ..
každý si neseme své břímě
08.10.2020 17:04:36 | Romana Šamanka Ladyloba
Jiřičky odlétají
..své schránky tu nechávají,
srdce žalu má mnoho,
stále hledá svůj domov
do letu jiřiček..prolétl vzkaz..
vraťte se jiřičky...zpívejte zas.*ST;-)
Pěkná milý J.
21.08.2020 15:54:15 | jenommarie