A stejně mi tě vezme tak ,
jak vír z Prachovských skal..
Při podzimu ..když bere listí ,
které sám oškubal...
Zavane svou mocí
ledová tvá paní..
I slunce z rána nerozmrzne
při svítání ...
Do srdce se lásko vkradl stín
zas tiše dvířka otvírá ..
Já bez tebe ..v sobě zrezavím ..
Zase budu temně svá ..
Ja viem, ked chces byt jeho, byt svoja moze sa zdat malo. Ale ono to je nakoniec vzdy najviac
02.10.2021 00:16:03 | gallatea
Ráda jsem zavítala Liduško, Já bez tebe ..v sobě zrezavím .. se mi tedy dost líbí :-)
31.08.2020 12:19:58 | Vivien
hezká báseň a nebuď temně svá temnota je na nic vím své o tom ,)
jinak ten začátek básně je velmi dobrý a PRACHOVSKÉ SKÁLY znám
30.08.2020 22:45:36 | xoxoxo