Tvé slovo je kyanid, má lásko

Jsi hrobař, člověk, který zakopává lásku,
Při Tvé kráse a chování bych čekal jiné věci
Moje láska visí na Tvém vlásku
Měním náhled, však stále miluju Tě přeci.

Těžko se mi o tom mluví,
O tom, že to jedno slovo pošle roky pryč
Nic jsem nepodepsal krví,
Přesto mě teď bije bič.

Já byl skoro odhodlán dát Ti stránku sebe,
o níž málo lidí ví, ještě míň jí věří
Nechápu Tě, nestíhám se, ani lásko, Tebe,
Tvoje ruka krásná je, hebčí nežli peří.

Tvůj hlas hladí mou duši,
Zavine ji závojem z krásy starých časů,
Uši mě neslyší, když přítomnost Tvou tuší.
Dáš mi kapsli s kyanidem do slepených vlasů.

Jen jediným slovem umírám já v sobě
Rozčesávám vlasy, nyň plním přání Tobě
Kapsli vkládám mezi zuby, křup, a jed je v těle,
Tolik zničí jedno slovo, už oči nejsou bdělé.

A prostorem zní...

...promiň