Psaní

Na pláži těla,
vlnky mých doteků,
skryjí tě zcela,
jak člověk v člověku.

Pocity se převalují,
pěnou bílou smíchu,
své krásy zas ukazují,
nebojí se hříchu.

Poselství na rtech,
větrem si ševelí,
samoty parte,
slzí co zmizely.

Křik snů v oblacích,
jak racků bíle hejno,
ztrácí se v rozpacích,
myšlenkou stejnou.

Ty jsi mým obrazem,
místa kde si sním.
Polibek je důkazem,
lásky papírem dopisním.