Toužím být lampou před tvým oknem
a v noci světlem pohladit tvou tvář...
Toužím být hrníčkem na čaj,
kterého se dotýkají tvé rty, když hasíš žízeň...
Toužím být rozložitým stromem,
aby ses mohl během dne o mne opřít,
zády o kmen a hlavu položit na mou kůru...
Toužím být hebkou mikinou,
která ti i v sebevětší zimě zahřeje ramena
a ve které ti bude měkce a spokojeně...
Toužím být vodou ve večerní sprše,
která smyje všechnu tíhu,
dodá ozón do nádechu
a pohladí každé zákoutí tvého těla....
Toužím být tvým oblíbeným polštářkem,
se kterým se ti vždycky bude nádherně usínat...
a na kterém se probudíš do dalšího krásného dne...
...jen být ti blízko....
... nic víc...
Toužím být tvou oázou v poušti dní
splnit přání první i poslední...
Krásný večer Cecilko (*)
22.10.2020 20:35:40 | Emily Říhová
Kolikrát ještě budeš lampa a já světlo,
Do kdy si budem tykat s větrem,
Do kdy budem kreditkou srdce platit,
To vše zjistím, až když to ztratím
;-)ST
21.10.2020 22:52:37 | Tomcat
Mám podobné toužení ..
i s kapkou přítomnosti vzájemné..
duši pohladí.
Moc krásná báseň ...
jak v malých..
je mnoho **
Láska a blízkost
krásně vyjádřeno. *ST;)
17.10.2020 10:39:54 | jenommarie