Na kraji myšlenek toku,
zanechám bordel zmáčený.
Odhodlán k dalšímu kroku,
být dnešku o kus vzdáleným.
V tobě tvému srdci blíže,
každou dobou budu stát.
Přeci lásko víš že,
s tebou bývám strašně rád.
Ve víru vteřin, minut a let,
jediný pevný bod mám záchrany.
Nebudu bezmocně se kutálet,
když kocháme se hvězdami.
Jdu za tvou tváří a mým snem,
splynutím s duší které věřím.
Lásce oddaný stále jsem,
a srdcem náš svět měřím.
Když lásce stále věříš,
těžko váš svět změříš,
konec přece nemůže mít
když jen pro sebe chcete žít...
Krásné, milý Petrzali...
24.10.2020 14:30:51 | Emily Říhová
Děkuji Emilko - už mnohokrát skončilo vše v co jsem věřil a opravdu udělám všechno pro to, aby k tomu již nedošlo.
26.10.2020 05:52:51 | petrzal
Milý Petrzálku, každý máme nějaké ty své ztráty, které dlouho bolí, já možná trochu naivně věřím, že nás posouvají dál, k něčemu lepšímu :) a určitě záleží i na nás, jestli ty ztráty připustíme... přeji hodně štěstí (*)
26.10.2020 17:23:00 | Emily Říhová
Děkuji ti - když se tak zamyslím poslední dobou pořád balancuji a přemýšlím o tom kam, jak a proč se sunu. Zatím ale vždycky všechno dobře dopadlo ;-)
27.10.2020 05:49:32 | petrzal
Tak to mám radost, že Ti všechno dopadá dobře :)... krásný a pohodový večer
27.10.2020 17:51:56 | Emily Říhová