Vyznání

Jako chléb má své dvě kůrky,

tak i mince má rub i líc,

lásku vpustil jsem do komůrky,

a od dveří zahodil ten klíč.

Hluboko mám tě teď v srdci svém 

a večer hladím tvé tělo potají,

chtěl bych být navždy v životě tvém,

tak jak milenci to dělají.

Vnímat motylích křídel chvění,

na louce poseté krůpějí rosy,

zažít našich srdcí okouzlení,

když po ní kráčíme spolu bosy.

Sledovat při číši vína,

z nebe padající hvězdný prach,

ať láska v srdcích nezhasíná,

ať jsi jen ty a žádná jiná,

tak to přeci končí v pohádkách.