Vášeň
Vášeň
musíme však hledat skrýše,
horoucně, smutně, potají
vzneseme se výš a výše...
Líbej mě, můj hade,
nechť náš oheň plane,
ať se vášeň vkrade,
co má se stát, se stane.
Oviň mě, můj hade,
prosím silně, pevně, celou,
ať se vášeň vkrade
s láskou divokou a smělou.
Uštkni mě, můj hade,
chci zkusit Tvůj jed,
ať se vášeň vkrade,
tak rychle, hned!
Kousni mě, můj hade,
já celá se Ti dám,
ať se vášeň vkrade,
jen s Tebou všechno mám.
Miluj mě, můj hade,
jsem navěky jen Tvoje,
ať se vášeň vkrade
a nevzdávejme boje!
(14.5.2008)
Komentáře (17)
Komentujících (7)
Doporučit
Tiskháde...j...
30.11.2020 22:47:49 | enigman
Sváděj mě, můj hade
a třeba svlékni z kůže
ať se vášeň vkrade
to všechno láska může...
...trochu opožděně... vítej na Literu :)
16.11.2020 13:36:06 | Emily Říhová
krásná! povedla se, zajímavý námět.
11.11.2020 13:10:12 | Pittoresque
Děkuji, to mám radost! :-)
11.11.2020 17:56:30 | NigarKalfa
Vítej zde.*
Moc se mi líbí
..vášeň rozproudí všechny smysly.
A ta přirovnání mívám také a člověk se jen ponořuje..a píše:).
10.11.2020 16:18:23 | jenommarie
Děkuji :-) Ano, samotné psaní - je vášeň... :-)
10.11.2020 16:26:40 | NigarKalfa
Ahoj, jedna z nejlepších básní, co jsem tu četl :o) Nemám moc rád symboliku hada, nemáš tam ještě jinou? Děkuji :o)
10.11.2020 16:10:48 | Crazymike
Ahoj, moc děkuji za komentář, udělal mi vážně radost! Básní mám spoustu, chci postupně přidávat - bohužel můžu jen každý den jednu, tak zase zítra :-) :-)
10.11.2020 16:12:44 | NigarKalfa
Nemáš za co, tohle je krásná poezie, tedy aspoň pro mě, tohle je moje gusto, jsem rád, že jsi se tu objevila a je Tvoje tvorba aspoň na takové úrovni jako pilot :o)
10.11.2020 16:14:41 | Crazymike
Děkuji, taky jsem ráda, že jsem se tu objevila :-) Většinou píšu v podobném stylu, ale mám i nějaká díla, která se mému typickému stylu úplně vymykají... Ale když mé jakékoliv dílko nějakým způsobem osloví třeba jen jediného člověka, má to pro mě smysl :-)
10.11.2020 16:25:44 | NigarKalfa
Něco takového si také říkám, ale nedělá to většina lidí kvůli sobě? Pro mě darování umění je vždy druhé největší po Lásce :o) Je to kus nás samých, než bezcenné tretky :o)
10.11.2020 16:32:21 | Crazymike
No původně jsem začala psát čistě kvůli sobě - byla to pro mě ta nejlepší terapie. Pak jsem to ale zkusila vytáhnout ze šuplíku a veškeré pozitivní ohlasy ve mě vyvolávaly snad srovnatelnou radost jako samotné psaní. Veškeré negativní zase posunuly. Dospěla jsem už tam, že potřebuju nějakou zpětnou vazbu, už to není jen "umění" pro mě, ale i pro ostatní. Mám pocit, že každé mé dílko prostě nežije, pokud zůstane v šuplíku, žije z ohlasů druhých :-)
10.11.2020 16:44:07 | NigarKalfa
Pokud Ti to dělá dobře, pak je to v pořádku. Diskutovat o původu požitku asi nebudeme, je to velmi citlivé a filozofické téma pro duši, a myšlení :o) Vždy jde jen o to, jak k tomu člověk přistupuje, kde je počátek a cesta všeho, co děláme a konáme :o)
10.11.2020 16:47:30 | Crazymike
No jednoduše řečeno - když člověk namaluje obraz nebo vyrobí vázu, přece je taky nezavře do skříně :-) Chci psaním dát radost a ta radost se mi zase vrátí zpět v reakcích lidí. A samozřejmě samotné psaní je taky radost :-)
10.11.2020 16:52:19 | NigarKalfa
Souhlasím, je tam jedna maličkost, nesmí za to nic chtít a dělat to čistě bezpodmínečně s Láskou, bez toho, aby něco dostával, ať už morálního nebo materiálního :o) Jinak je to ješitnost nebo sobeckost :o) Když se to stane, je to jen egocentrické vyjádření našeho strachu a zištnosti :o)
10.11.2020 16:56:49 | Crazymike