Ve stříbrné záři noci,
píši pro tebe si v mysli.
Srdce čisté bez nemoci,
nezdá se být nezávislý.
Ve z deky skrýši,
schoulený a s úsměvem,
stále tobě píši,
nasáklý snů nálevem.
Stále záříš hvězdičko,
více než na nebi u mě.
Já hladím tvoje tělíčko,
tónem po tvé struně.
Okno závistivě září,
než noc se ve dni rozpustí.
Však více vedle mě na polštáři,
záře lásky co nepustím.
lásce dát volnost, ale nepustit ji...moc hezký, Petrzal...krásné Vánoční svátky...m
15.12.2020 21:34:16 | mapato
Ať tvá hvězda na polštáři,
jen pro Tebe stále září... :)
Krásný a pohodový den Petrzali
02.12.2020 23:58:56 | Emily Říhová
Jsi se čím dál tím více vrhnul na romantiku, viď :o) Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko :o) Kombinace přírody a ženy je v básních prostě skvělá :o)
30.11.2020 17:15:12 | Crazymike
Ano, nějak poslední dobou když si namočím prst do kávy, nepotřebuji už cukr :-)
Stárnu, moudřím, nebo se jen zklidňuji . . .kdo ví ;-)
01.12.2020 06:07:57 | petrzal