Přála jsem si objetí,
Vyplněno-jen naše chvíle,
Přes všechno v hlavě smetí,
Překonala jsem strachu míle.
Máš mě taky plnou hlavu?
Proč jinak by ses zajímal...
Třeba v tom sama neplavu,
Tak popojeďme o kus dál.
Vyhasínaj' plamínky,
Stýská se mi víc a víc,
Zbyly mi jen vzpomínky,
Moje náruč-a v ní nic
Nakonec člověku zbyde to nejcennější a to jsou vzpomínky. Ale naděje a víra nikdy neumírá, a tak žij a hledej...na světě je mnoho krásných...
22.12.2020 10:04:56 | Krahujec
Ach ta čekací..ať se v blízkosti všechna čekání..zase vytratí..a je TI krásně milá Amiradi. Přeji TI pěkné svátky *:)
21.12.2020 21:58:40 | jenommarie