Zraněný

Kvítek v dlani zahřívám,
je zvadlý zradou,
pro lásku žil, a teď je sám.

Proč tak dlouho těšil svět?
Něha mu chybí,
její slova by rád vrátil zpět.

Jak rád hladil její kadeře,
líbal bílou šíji,
co skrývala, lepší nevědět.

Dlouho o svých snech povídal,
měl plno plánů,
teď neví, co má dělat dál.

Jako ostrý šíp do srdce,
vryly se její slova,
otřásla jeho světem, hluboce.

Láska se jí ze srdce vytratila,
miluje jiného,
změnila se, je už cizí, jiná.

Co vyřkla, už nejde vrátit zpět,
rána je hluboká,
zbořil se mu celý život, svět.

Kvítek v dlani zahřívám,
rozpadl se na prach,
ať si jde, on umírá.